· Přijít na pohovor pozdě je kapitální faux pas. Máte pocit, že deset minut na každou stranu je přece naprosto v pohodě? No, možná pro vás. Že přijít se zpožděním je trapas, to už většina lidí ví. Personalisté mají většinou více kandidátů než jenom vás, a deset minut znamená, že budou muset pohovor zkrátit, že další kandidát bude čekat, nebo že oni si nestihnou ani vydechnout. Stejně tak je ale nesmysl chodit třeba o čtvrt hodiny dříve. Sice možná máte pocit, že tím ukazujete svůj zájem. Pravdou ale je, že spíše tím tomu, kdo vás přijímá, ukazujete, že máte poněkud laxní přístup k domluveným schůzkám a časům.

· Možná má firma uvolněnější dress code, ale to rozhodně neznamená, že na pohovor můžete chodit v tričku a džínách. Pokud není v pozvánce výslovně uvedeno, že můžete přijít ve svém civilním oblečení, tak počítejte s tím, že se očekává společenský oděv. Pro dámy se hodí jednoduché šaty minimálně po kolena nebo kostýmek v tmavé barvě, pro muže oblek nebo alespoň košili a slušné kalhoty. Samozřejmostí by měly být i čisté boty, upravené nehty, čisté vlasy, a u žen přiměřený make-up. Trocha deodorantu v létě také neuškodí.

· Divili byste se, kolik lidí chodí na pohovor naprosto nenachystaných. Jistě, hlásíte se na několik pozic najednou, ale to není omluva pro to, abyste si o místě, na které se hlásíte, nic nevíte. Takže si alespoň přečtěte popis pozice a navštivte stránky firmy. Měli byste vědět, čim se společnost zabývá, co budete dělat, a jaké znalosti a schopnosti budete potřebovat.

Jsem společenský, vůdčí typ a týmový hráč. Kolikrát si myslíte, že každý personalista tuto větu zaslechne? Důvodem vašeho neúspěchu může tak být to, že jste nudní. Abyste zaujali, nemusíte zrovna vykládat vtipy, ale při představování se buďte konkrétní. Zaměřte se na konkrétní zkušenosti a znalosti.