Vliv pánského šatníku na dámskou módu převládal především ve dvacátých létech, kdy se přestaly upřednostňovat křivky ženského těla. Mizí důraz na prsa, pas a boky. Začínají se nosit podprsenky, sukně se zkracují a pas šatů se snižuje.

Mezi nejvíce používané látky patřil:
·         voál-typ plátna
·         krepdešín-jemná průsvitná tkanina, jednobarevná, či vícebarevná, umělá, nebo přírodní
·         šifon-opět jemná průsvitná tkanina, přírodní nebo umělá
·         šantung-luxusní splývavá látka s charakteristickým leskem a jemnou plastickou strukturou
·         flanel-bavlněná či vlněná látka, hřejivá a měkká na omak
·         pravé hedvábí-luxusní přírodní materiál vyráběný z vlákna kukly bource morušového
·         popelín-tkanina s matným leskem, na povrchu má příčné jemné žebrování
·         trikotýn-pružná tkanina s výrazným žebrováním
·         hedvábný atlas-látka s vysokým leskem
V dámském šatníku se začala objevovat saka, čepice s kšiltem, kravaty, cylindry, kalhoty a kalhotové sukně. Z používaných doplňků to byly monokly, špičky, cigarety a aktovky. Přitom dámy používaly velké množství bižuterie.
Oblíbenými šaty té doby byly tzv. charlestonky. Šaty s nízko posazeným pasem a tetelivou sukničkou. Byly voleny především pro společenské události. Měly lesklé, mihotavé a třpytivé odrazy, byly doplněny střevíci na pásek kolem kotníčku. Dámy nosily krátké účesy, které byly okrášleny čelenkou s pírky. Často se jako doplněk volilo lesklé, třpytivé psaníčko, boa, rukavičky a špička s cigaretou.

V třicátých létech se začaly dámské oděvy prodlužovat. Prodlužovaly se šaty, sukně, které se od pasu postupně rozšiřovaly. Znovu se začalo apelovat na eleganci, půvab, krásu a ženskou jemnost. Dámy si nechávaly často šaty přešívat, aby působily pokaždé jinak. Kladl se důraz na límečky, vsadky, vestičky, pas se zdůrazňoval pásky a stuhami. Oblíbené byly také kalhotové kostýmy.
Používaly se rukavičky, a to pánské z jelenice, nebo klasické háčkované. Rukavičky se odkládaly pouze při polibku ruky.