Pes – přítel v nouzi
Za tu dobu, co se s námi pes naučil žít, ztratil sice některou ze svých dovedností, ale své myšlení a chování nám natolik přizpůsobil, že ho můžeme využívat jako pomocníka v různých složitých životních situacích.
– Nejvíce asi vítají tohoto chlupatého kamaráda a pomocníka nevidomí.
– Správně vycvičený pes dovede svého majitele uchránit veškerým karambolům, a to i ve velkých městech.
– Umí s ním nastupovat do dopravních prostředků, převádět přes silnici.
Zájemců o vodícího psa je velká spousta. Tak velká, že je poptávka mnohonásobně větší nežli nabídka. Budoucí vodící pes se ale své dovednosti neučí hned od začátku.
· Do jednoho roku věku je v rodině, kde si zvyká na neustálý kontakt s člověkem a také na ruch velkoměsta.
· Musí se tedy jednat o rodinu, která nebude nechávat štěně doma samotné a bude ho všude brát s sebou.
Na vodícího psa nesahat
Po jednom roce putuje pejsek do střediska, ve kterém dostane výcvik. Nevidomí, kteří měli to štěstí a svého vodícího psa dostali, k němu mají absolutní důvěru. Během krátké chvíle vznikne mezi člověkem a jeho pomocníkem silné pouto. Vodící pes má obrovskou zodpovědnost a plně si to uvědomuje. Musí svého člověka bezpečně dostat z místa na místo.
Cvičitelé proto nabádají nás, kteří měli v životě větší štěstí a vidí k tomu, aby byli ohleduplní.
· Naprosto nevhodné je na psa volat a odvést tak jeho pozornost. Přesto, že byste to třeba i mysleli dobře.
· Hladit ho bez dovolení jeho pána je taktéž velký prohřešek.
Někdy se může stát, že vaši pomoc bude potřebovat člověk i s vodícím psem. Číst se totiž ještě nenaučil, a tak například do prodejny obuvi netrefí.
· I tady platí jisté zásady.
– Pozdravím a tím na sebe upozorním.
– Zeptám se, jestli mohu pomoci.
– Nabídnu rámě.
– Psa si nevšímám, má i tak dost práce, a tak ho nebudu zbytečně rušit. Musí si přeci zapamatovat cestu zpět.